Články

1.4.2012 | Reportáže

Yellowstone, ve znamení proměny

Země podléhá neustálým proměnám. V některých místech si tohoto procesu sotva všimnete. Jinde cítíte v krajině věčnost. V Yellowstone cítíte proměnu ve všem. Člověk tady má pocit, jakoby by byl přítomen zrodu něčeho nového. Jakoby byl docela blízko středu Země. ... Všechno začíná ospalým bleděmodrým ránem. Oblohu kryjí husté mraky. Že by se mezi nimi prodralo slunce, vypadá dost beznadějně. Vzduch voní mokrem. Za chvíli prší. Fotoreportáž z národního parku Yellowstone pro Vás opět připravili Kateřina a Miloš MOTANI.

Na obzoru se válí husté chuchvalce ranní mlhy. Najednou slunce! Vůbec netušíme, kde se tu tak náhle bere. Vzdálený obzor září jako ponořený do zlata. Pás prosvětleného ranního oparu připomíná zlatou čelenku. Zář brzy vybledne. Stále ještě prší. Asi tak po hodině se nebe roztrhne a mezi bílými mraky se objeví sytá modř. Najednou je víc teplo a na světě je veseleji.
 
Pokračujeme dál. Kolem cesty se se třpytí rozlehlá jezera. Hladina je pokrytá jarním tajícím ledem. Příroda se začíná po dlouhé zimě pomalu protahovat.

Po nějaké chvíli zase zastavujeme na kraji silnice. Zvětšující se hlouček lidí se naklání přes zábradlí mostu – bizoni ! Celé stádo ! Chvíli se pasou na prvních výhoncích zelené trávy, pak se brodí přes řeku a míří neznámo kam. Mezi chlupatými hnědými končetinami, obutými do tvrdých kopyt, se pletou bezstarostně tři čtyři bizoní telata. Posléze nás čeká na cestě další stádo, přímo u silnice ! Stojí kousek od nás. Nemají vůbec strach, jen tak po nás po očku pokukují a dávají pozor, aby se mláďata příliš nezaběhla.

A pak už přichází „ďáblova kuchyně“ - srdce Yellowstone.

V jeho středu Old Faithful (česky „Starý věrný“) – nejznámnější gejzír národního parku. Výstižnější jméno snad ani nemohl dostat. Je na něho skutečně spoleh, každých šedesát až osmdesát minut vychrlí ze svého jícnu do výšky až čtyřiceti metrů fontánu horké vody. Představení obklopené spoustou zvědavých očí a dřevěnými chatkami je naprosto dokonalé, jako z přírodovědného filmu, s chomáčí páry trhajícími se ve větru - s tím rozdílem, že kolem sebe cítíte čpavý pach síry.

Dlouho neváháme a vydáváme se do terénu. Není v podstatě kde zabloudit, kdo chce, pěkně se i našlape. Nevadí, protože na každém kroku je na co koukat. Všude to totiž nepřetžitě vře, bublá, prská a valí se bílá pára. Tady mezi gejzíry, horkými prameny, barevnými nádržemi se cítí člověk středu Země hodně blízko.

Je neskutečně nádherný den. Slunce se na modré obloze rozzářilo naplno. Na stezkách je živo. Každý chce být u toho, když mezi rozbublanými kotli, syčícími puklinami dojde k tolik očekávané erupci. Z útrob země pak najednou začne pod silným tlakem vystřikovat pulsující sloupec horké vody.

Takový gejzír, to je kapitola sama pro sebe. Na některé je vždcky spolehnutí. Na jiné vůbec ne. Mnohé vybuchují každý den i několikrát, jiným se třeba i roky nechce. I jak dlouho erupce trvá je u každého jinak. Výška vodního sloupce tak jako tak. Horká voda rozpouští pod povrchem země vápencové usazeniny, které se pak ukládají zpětně na povrchu. Někde se kolem hrdla gejzíru vytváří malé terasy, jinde se časem nakupí skutečné vápencové sopouchy.

Barevné vodní nádrže se svou krásou a neskutečnou škálou sytých barev jedna přes druhou předhání. Jejich barevnost závisí od kyselosti vody. Nejdůležitější je však její teplota, která směrem k povrchu postupně klesá. S teplotou souvisí výskyt různých druhů mikroskopických organismů jako jsou bakterie a řasy. V nitru horkých pramenů začíná barevné spektrum jasnou modrou barvou, potom následuje barva smaragdová a světle žlutá. Duhový prstenec uzavírá sytě oranžová až žlutohnědá. Vápencové vrstvy zabarvují do jemných odstínů také sloučeniny síry, železa a manganu.

Jsme plně zabráni do obdivování tamní krásy. Ani si nevšímáme, že se najednou na stezkách vylidnilo. Na nebi se nevinně vyhlížející bílé mraky proměnily najednou v hustou tmavou šeď. V dálce nad zvlněným obzorem proťal oblohu klikatý blesk. K zemi padají první kapky. …

Za chvíli zase slunce. Do toho erupce mohutného gejzíru. Všude kolem spousta páry. Vzduch čpí snad ještě víc – sírou, mokrem a vápencem. I přes tmavé mraky pokračujeme v cestě – třeba se zas vyčasí. Jsme široko daleko úplně sami. Slunce se ztrácí nenávratně za stále houstnoucími mraky a nakonec za pruhem tmavého lesa. Barvy tmavnou. Dnešní den končí.

Najednou se nebe nečekaně barví do těch nejúžasnějších tónů. Nejdříve zasvítí mezi mraky nažloutlý proužek, který se pak rozleje do oranžové šmouhy. Z pastelově broskvové je posléze růžová, pak poněkud truchlivá fialová, která se nakonec a neúprosně promění v inkoustovou modř. A pod nebeským divadlem vaří bez přestání země. Vzduch jaksi víc voní mokrem. Ještě poslední snímek a pak už pomalu půjdeme.

„Pomalu” se ale nekoná, najednou leje jako z konve. Blesk stíhá blesk a my jsme kdesi v ..., no nebudu to raději jmenovat. Promoklí jsme během pár sekund úplně na nit. Šusťáková bunda je obětovaná na techniku. Pro déšť nevidíme na cestu, v ruce „hromosvod” (stativ). V duchu se ptáme, jestli nám to stálo za to, za těch pár snímků „duhového nebe”. - V suchu se pak nestačíme divit, jak rychle se v Yellowstone mění počasí.

Čeho si nelze v parku nevšimnout je rozlehlá plocha shořeného lesa. Místy pokrývají ohořelé kmeny jehličnatých stromů celé kopce a stráně. Smutné černé pahýly vyčnívající z pochmurné krajiny připomínají velký ničivý požár, který v roce 1988 zachvátil třicet šest procent (přes 3200 km2 plochy) Yellowstonského lesa. Byly toho celé noviny, natáčely se dokumenty. Teď po letech roste na obnažených místech nový a zdravý lesní porost – jeden stromek vedle druhého jako vojáci, všechny stejného vzrůstu a stáří. Nebude trvat dlouho a zase bude Yellowstone takový, jaký kdysi býval, možná ještě o něco zdravější.

Zklamání přichází ale u travertinových teras. Kdysi zářivě bělavé sintrové vrstvy jsou mrtvé - suché a polezlé špinavou šedí. Smutné zraky hledají aspoň kousíček bublajícího pramínku, kousíček zabarvených sedimentů. Po pravé straně Mamutích teras stoupá pára, je tu i hodně barevno. Na jižním straně travertinového svahu září bělostná barva. Nánosy nerostu pohlcují neúprosně okraj lesa. Balí kmeny a větve nejdříve do bílé skořápky, pak je pohltí do tlusté vápencové vrstvy, no a za nějakou dobu už ani není vidět, že tam kdysi nějaký strom vůbec ležel. No a kousek opodál vápencová horká voda vykouzlila prapodivnou duhovou kupku.

Uvědomujeme si velkolepou geologickou přeměnu, která se nám odehrává přímo před očima. Nitro země se nám zdá být v tuto chvíli skoro nadosah. Dozvídáme se, že všech těchto více než deset tisíc gejzírů, nesčetné horké prameny, kotle bublajícího horkého bahna, dále pak fumaroly pulsují nad komorou plnou žhavého magmatu ležící pouhých pět až šet kilometrů pod povrchem. ... Načasovaná bomba, napadne nás v té kráse na chvíli.

Jedeme zase dál. A zase bizoni! Zdá se nám, že je jich teď jaksi mnohem víc než před lety. Není divu, tady v Yellowstone našli po mnoha desetiletích bezhlavého zabíjení své útočiště. Vědí, že dnes už jim nikdo neublíží. Podobně je to s vlky - i ti se do Yellowstone vrátili.

Až poslední dobou začíná lidem záležet na tom, co se děje s přírodou. Člověk si najednou všiml, že není jedno, když se vykácí poslední stromy, že není jedno, když se vyzabíjí poslední bizoní stádo. Najednou nechává vyrůst nový les, raduje se, když se zvířata zase vrátí. Když uvidí losa přecházet šumící stříbrem se lesknoucí bystřinu, nebo kdesi v dálce na kraji lesa zahlédne tmavou pohybující se tečku, ve které s podivným pocitem v břiše tuší medvěda.

I to je změna – v lidském myšlení. Člověk ZAČÍNÁ dávat přírodě prostor, o který ji dlouhá léta nemilostrdně připravoval (a ještě stále připravuje). ... Na tomto příkladu je vidět, že když se myšlení změní, změní se i zpustošená krajina. Lesy se po čase začnou samy plynule obnovovat, příroda bude podléhat své přirozenné proměně, zvířata přestanou mít strach z člověka, ... a člověk ze sebe.

Yellowstone, základní a zajímavá fakta

◘ největší aktivní termální oblast na světě
◘ na území se vyskytuje několik stovek gejzírů, 10 000 termálních pramenů, a bahnitých kotlů
◘ největší gejzír na světě Steamboat Geyser chrlí až 130 metrů vysoký vodotrysk
◘ Old Faithful vyvrhne každých 60-80 minut za dobu pěti minut okolo 31 000 litrů horké vody a páry 
◘ Grand Prismatic Spring je největším horkým pramenem Yellowstonu, má 110 metrů v průměru
◘ název Yellowstone je odvozený od 30 km dlouhého kaňonu Grand Canyon of the Yellowstone, jehož skaliska jsou zabarvena do žluta
◘ ve středu parku se rozkládá jezero Yellowstone Lake o rozloze 360 km2 – největší horské jezero v Americe
◘ 1872 byla oblast vyhlášená za první národní park USA 
◘ od roku 1978 byl park zařazen do seznamu UNESCA
◘ park se rozkládá na ploše 9 000 km2 
◘ leží ve státu Wyoming, zasahuje do států Idaho a Montana
◘ yellowstonská vulkanická plošina leží ve výšce 2100-2400 m
◘ oblast je obklopena 3000-3300 m vysokým prstencem pohoří Rocky Mountains s vrstvami starými až 2,5 miliard let
◘ oproti tomu stáří yelowstonské vulkanické plošiny se odhaduje na pouhých 600 000 let
◘ plošina vznikla kolosální erupcí, při které bylo vyvrženo do vzduchu 1000 km3 horké horniny (800 krát více než při výbuchu sopky Mt. St. Helens roku 1980)
◘ vznikla 70x50 kilometrů velká a 800 metrů hluboká kaldera (kráter vzniklý propadnutím centrální části sopky po vyprázdnění magmatického krbu), která se posléze naplnila tekoucí lávou
◘ další a další výbuchy (poslední před 60 000-70 000 lety) kráter postupně naplnily a vytvořily plošinu do podoby, jaké ji známe
◘ plošina je fázi pozorovatelné přeměny, každý rok se vyklenuje o přibližně patnáct milimetrů
◘ horkým magmatem naplněná komora ležící pouhých pět až šest kilometrů pod povrchem je skutečnou tikající bombou - je jen otázkou času, kdy dojde k další gigantické explozi

KOUZELNÁ PLANETA - MULTIMEDIÁLNÍ LIVE DIASHOW
AMERIKA INKOGNITA

Fotografové a cestovatelé Kateřina a Miloš MOTANI, se po svých četných cestách napříč severoamerickými pouštěmi vydávají do dalších končin amerického DIVOKÉHO ZÁPADU - přírodní krásy severní Ameriky totiž neberou konce. Kateřina a Miloš vám v této diashow přiblíží přírodní krásy amerického DIVOKÉHO ZÁPADU, které neberou konce. Jedinečné fotografické pásmo doprovázené podmanivou hudbou a poetickým komentářem přináší nezapomenutelný emotivní zážitek.

Více se dozvíte zde:
http://motani-photography.com/photo/diashow/amerikainkognita.html
včetně termínů a míst promítání:
http://motani-photography.com/photo/diashow/terminy.html

« předcházející článek   následující článek »   zpět na seznam článků ^

Aktuality

Více aktualit »